|
|
Prostorová diferenciace výskytu sebevražd ve světě
VEJBOR, Matěj
Tato bakalářská práce se zabývá tématem prostorové diferenciace výskytu sebevražednosti ve světě. Sleduje vliv ekonomických, sociálních a kulturních ukazatelů na výskyt sebevražd a propojuje je v prostorovém rozmístění. Rovněž se také zabývá rizikovými faktory, které jsou charakteristické pro jednotlivé regiony. K hodnocení jsou použity kvantitativní statistické údaje, které jsou převzaty od Světové zdravotnické organizace (WHO). Cílem je nalezení hlavních determinantů a příčin výskytu sebevražd, interpretovat prostorové rozdíly a pokusit se nalézt hlubší příčiny tohoto jevu.
|
|
|
Analýza vlivu kvality života na míru sebevražd
Kolářová, Michaela ; Hronza, Martin (vedoucí práce) ; Babin, Jan (oponent)
Práce analyzuje vliv jednotlivých faktorů ovlivňujících kvalitu života na míru sebevražd v jednotlivých krajích České republiky v letech 2000 -- 2008 a odpovídá na otázku, zda zde můžeme nalézt paradox sebevraždy ze štěstí. Na základě dat republiky Českého statistického úřadu jsem odhadla ekonometrický model. Jako determinanty vysvětlované proměnné (míra sebevražd) uvádím proměnné indexu kvality života. Výsledky neprokazují jednoznačný vliv indexu kvality života jako celku na míru sebevražd. Některé proměnné potvrzují hypotézu o existenci paradoxu sebevraždy ze štěstí, jiné proměnné tento paradox naopak vyvracejí. Nelze tedy jednoznačně hypotézu o existenci paradoxu sebevraždy ze štěstí na základě těchto dat vyvrátit ani potvrdit. Ukazuje se, že během sledovaného období došlo k poklesu celkového počtu spáchaných sebevražd.
|
|
|
Vliv ekonomické recese 2008-10 na počet sebevražd v České republice
Celmanová, Barbora ; Rotschedl, Jiří (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Práce zkoumá vliv ekonomické recese z roku 2008 na sebevražednost v České republice. Nejdříve je pomocí Poissonovy regrese zjištěn trend, který měla sebevražednost před začátkem ekonomické recese. Tento trend byl klesající jak u mužů, tak u žen. Na základě tohoto trendu je odhadnut přebytek sebevražd pro roky 2008 až 2010, kdy je porovnán skutečný počet sebevražd s počtem sebevražd, který by byl očekáván, kdyby tento trend pokračoval. Poté je provedena regresní analýza metodou fixních efektů, která potvrzuje pozitivní vztah změny mužské nezaměstnanosti a změny sebevražednosti. U žen se tento vztah neprokázal jako signifikantní. Zkoumání je prováděno na 14 krajích ČR v letech 2000 až 2010. Hlavní vysvětlující proměnnou je počet dosažitelných registrovaných uchazečů o zaměstnání, která měří změny v nezaměstnanosti. Postupně jsou v modelech zaváděny kontrolní proměnné, aby byly eliminovány fixní efekty. Na ročních datech pro mužskou populaci je dokázáno, že v krajích, kde byl nejvyšší nárůst nezaměstnanosti, byl zároveň nejvyšší nárůst sebevražednosti.
|
|
|
Vývoj úmrtnosti v České republice
Bonnová, Michaela ; Fiala, Tomáš (vedoucí práce) ; Šimpach, Ondřej (oponent)
Bakalářská práce sleduje úmrtnost v České republice během období 1920--2013. Cílem této práce je analýza vývoje ukazatelů spojených s úmrtností a jejich souvislost s historickými událostmi. Na počátku práce jsou tyto ukazatele vysvětleny a je nastíněn postup při jejich výpočtu. Dále je zobrazen a zanalyzován vývoj obecné a standardizované míry úmrtnosti, specifických měr úmrtnosti, mužské nadúmrtnosti, kojenecké a novorozenecké úmrtnosti, střední délky života a ukazatelů týkajících se sebevražednosti. Práce nastiňuje také předpokládaný budoucí vývoj naděje dožití při narození podle prognóz ČSÚ.
|
|
|
Analýza determinantů sebevražednosti v zemích OECD
Hainz, Filip ; Kovanda, Lukáš (vedoucí práce) ; Čermáková, Klára (oponent)
Tato bakalářská práce analyzuje vliv vybraných socioekonomických faktorů na míru sebevražednosti ve 32 zemích OECD mezi lety 2005-2010. Na základě analýzy metodou fixních i náhodných efektů potvrzuje úvodem stanovené hypotézy, a sice: 1. Míra sebevražednosti negativně koreluje s výší HDP na obyvatele, za 2. Míra sebevražednosti pozitivně koreluje s úrovní nezaměstnanosti. Z analýzy vyplývá, že zvýšení HDP na obyvatele o 1 % vede ke snížení míry sebevražednosti zhruba o 0,3 %. Naopak zvýšení míry nezaměstnanosti o 1 procentní bod vede ke zvýšení míry sebevražednosti přibližně o 1 %. Dále se významně projevily faktory: spotřeba alkoholu na osobu a průměrný počet hodin strávených v zaměstnání, které pozitivně, resp. negativně korelují s mírou sebevražednosti. Výše uvedená zjištění jsou konzistentní se sociologickou teorií Henryho a Shorta a ekonomickou teorií Hamermeshe a Sosse.
|
host ::
RSS.